Dnes bych vám chtěla říct něco o vztahu k mé úžasné ségře, protože poslední dobou slíchám o tom jak jsou souroenci hrozní a jak by bylo lepší být jedináček a tak dále a tak dále....
Co se týče mně , tak já jsem za svoji ségru moc vděčná. Sice tu byli takové ty hádky a rvačky , ale z toho jsme vyrostli a zvykli jsme si na to , že když má jedna z nás nějaký problém , tak to řekne té druhé a ta jí je vždy oporou. Pamatuji si jak jsem se jednou hodně pohádala s tátou , vlastně to ani není tak dávno, tenkrát jsem brečela snad hodinu a ségra za mnou přišla do mého pokoje a snažila se mě utěšit. Tenkrát mi to moc pomohlo a já pochopila že moje sestra není jen ten kdo se se mnou jen hádá a snaží se mně vždy porazit. Objevila jsem v ní kamarádku a ohromnou oporu. Naše mamka vždycky říká : Chovejte se k sobě hezky , jednou nebudete mít nikoho jiného než tu druhou.
A asi je to tak. Sice možná jednou budeme mít manžela a děti a kamarádky, ale nikdo vám nebude rozumnět a nikdo vás nebude znát tak jako váš sourozenec.
I když vás občas štve a dělá vám naschvály, tak pamatujte , že vás má rád/a.
XoXo Iwee <3
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za návštěvu. Doufám, že se na můj blog brzy vrátíš. :)